639 14.03.2019 13:52:18 Abe by si nechal pro penci koleno vrtat. Jednoho dne hledal pro svou neteř levný svatební dar a tak zašel do obchodu v Golders Green. Když se procházel mezi regály, všiml si na zemi v rohu rozbité, původně velice drahé, křišťálové vázy. Byla na tři kusy. Po chvíli smlouvání mu majitel prodal rozbitou vázu za jednu libru. Abe pak vypsal blahopřání, napsal jméno a adresu své neteře a dal majiteli dalších 10 liber, aby vázu dárkově zabalil a odeslal. Abe se cítil velmi spokojený sám se sebou. Očekával, že si jeho neteř bude myslet, že se váza rozbila cestou.O několik dní později zavolal neteři, aby zjistil, jestli dar dorazil."Ano, strýčku Abe, ale bohužel doručili vázu ve třech kusech.""To je ale strašná smůla," řekl Abe. "Královská pošta je čím dál tím horší.""Je to opravdu škoda. A bylo to tak krásně zabalené. Každý kus zvlášť."
637 14.03.2019 13:49:34 David a Suzy Silvermanovi návštívili Izrael a David se rozhodl vzít Suzy do divadla na představení, pojednávajícím o záhadné vraždě.Když přišli, David ukázal své vstupenky biletářce, která je usadila, ale David zjistil, že jsou příliš daleko od jeviště.David zašeptal biletářce : "To je mysteriózní hra a já chci sledovat tu záhadu zblízka.Dejte mi lepší sedadla a já vás náležitě odměním."Biletářka tedy přesunula Davida a Suzy do druhé řadya David jí hodil jeden šekel.Biletářka se podívala na šekel,pak se naklonila k Davidovi a zašeptala:"Udělala to ta žena."
635 30.06.2018 14:03:21 Chaim Yankel nebyl nejbystřejším chlapcem v ješivě. Měl problém pochopit složité myšlenky Talmudu, a tak mu rabín navrhl, aby začal řešit nějaké hádanky nebo skládačky, které by mu pomohly rozvinout intelekt.Chaim se do toho pustil s vervou, ale když ani po několika hodinách nikam nepokročil, zavolal kamarádovi."Shimmy, mohl bys, prosím, přijít k nám a trochu mi pomoct? Rabbi mi řekl, abych složil puzzle, já ale nemůžu přijít na to, jak začít.""A co z toho má být, až to bude hotové?", zeptal se Shimmy."Podle obrázku na krabici to má být tygr."Shimmy slíbil, že mu pomůže. Když dorazil, Chaim mu ukázal na rozdělanou skládačku na stole. Shimmy chvíli smutně koukal střídavě na stůl, na krabici a na kamaráda a řekl:"Tak zaprvé, z tohohle nikdy nestavíme tygra, i kdybychom se snažili sebevíc."Pak Shimmy poklepal svého přítele po rameni a dodal:"Za druhé, dáš si pauzu. Připravím ti šálek horké čokolády a pak," povzdechl si, "vrátíme všechny kukuřičné lupínky do krabice."
633 07.06.2018 12:31:06 Goldie Cohenová, postarší židovská dáma z New Yorku, přijde do cestovní kanceláře."Musím jet do Indie.""Paní Cohenová, proč do Indie? Je tam špína, horko, plno lidí.""Musím jet do Indie.""Ale je to dlouhá cesta a ty vlaky, jak to zvládnete? Co budete jíst? Jídlo je na vás příliš horké a pikantní, nemůžete pít vodu, nesmíte jíst čerstvé ovoce a zeleninu. Spousta nemocí: mor, hepatitida, choleru, tyfus, malárie, B-h ví co ještě. Co si počnete? Umíte si představit nemocnici bez židovských lékařů?""Musím jet do Indie."Vše potřebné je tedy zařízeno a paní Cohenová odjede. V Indii bez ohledu na hluk, zápach a davy se vydá do ašramu. Tam se postaví na konec nekonečné fronty lidí, kteří čekají na setkání s guru. Asistent jí oznámí, že bude stát nejméně tři dny ve frontě, než přijde na řadu. Nakonec dorazí k posvátné bráně. Tam jí oznámí, že může říct jen tři slova.Odvedou ji do vnitřní svatyně, kde sedí moudrý guru připravený udělit duchovní požehnání dychtivým zasvěcencům. Těsně předtím, než předstoupí před světce, je jí znovu připomenuto: "Nezapomeňte, jen tři slova."Na rozdíl od ostatních, ale nepoklekne u jeho nohou. Postaví se přímo před něj, zkříží si ruce před sebou, upře na něj pohled a řekne:"Izáku, pojď domů!"
631 07.06.2018 12:27:35 Starý a chudý, ale uznávaný učitel hebrejštiny a talmudu Jakob Jakobsohn chodí již řadu let vyučovat do rodiny významného berlínského bankéře. Učil již mnoho členů této rodiny a všichni ho mají rádi. Když se blíží výročí už pětadvacátého roku, kdy Jakob Jakobsohn poprvé vkročil do jejich domu, rozhodne se bankéř, že mu dá nějakou pořádnou odměnu. Ale potíž je v tom, že jak svého učitele zná, nebude chtít ve své skromnosti žádnou odměnu přijmout. Proto se rozhodne nastražit malou past. Na schodiště v domě, po kterém Jakob Jakobsohn celá ta léta chodí, položí váček s penězi tak, aby jej nebylo možno přehlédnout. Pak v pokoji očekává spolu s rodinou učitelův příchod.Když Jakobsohn vstoupí do dveří, všichni napjatě sledují výraz jeho tváře, a nezklamou se. Je vidět, že ho potkalo něco příjemného. Učitel přímo září štěstím.„Co se vám tak pěkného stalo?“ ptá se vesele bankéř.„Víte, já už chodím do vašeho domu přesně na den pětadvacet let, ale to, co dnes, se mi ještě nepřihodilo,“ sděluje jim radostně učitel.„Pětadvacet let si k vám chodím vydělávat na svůj skromný chléb. Několikrát týdně, v zimě, v létě, pořád. A když jsem si na to dneska vzpomněl, říkám si: vždyť tu cestu znáš dokonale nazpaměť. Znáš tady každou kliku, každý schod. A tak jsem schválně jednou zkusil jít se zavřenýma očima. A došel jsem přesně, bez klopýtnutí! Tak z toho se teď velmi raduji!“(David Maškenazy: Komu je dnes dobře?)