475 21.05.2015 19:38:41 V osmašedesátém utekl Kohn do Německa. Nedařilo se mu najít práci až jednou v Mnichově uviděl reklamu Roubíček a spol. - prodej chladniček. Vešel do obchodu a nechal se ohlásit u šéfa. Zjistil že je to jeho bývalý spolužák, který utekl již ve čtyřicátémosmém. Zavzpomínali na staré časy a po chvíli Roubíček povídá: "Poslouchaj Kohn, co ho ke mě přivádí?" "Ale hledám nějakou práci. Nenašlo by se něco u nich?" "No to vědí, konkurence je tvrdá, ale že jsou to oni, měl bych místo obchodního zástupce pro Grónsko. Berou to?" "No jasně, práce jako každá jiná." Po měsíci přišla od Kohna objednávka: "Objednávám jednu chladničku metr krát metr krát dva metry." V podniku z toho bylo trošku zděšení, ale kšeft je kšeft a tak chladničku vyrobili a odeslali do Grónska. Další měsíc přišly peníze a objednávka na pět kusů chladniček metr krát metr krát dva metry. Opět vyrobili a zaslali do Grónska. Po měsíci přišel telegram: "Objednávám dvěstě chladniček metr krát metr krát dva metry, peníze vezou sebou." Když Kohn přiletěl z Grónska a dostavil se do kanceláře k Roubíčkovi tak ten mu povídá: "Teda Kohn, že jsou kšeftman to jsem věděl, ale jak dokázali ukecat Eskymáky aby si kupovali chladničky, to je mi teda divný?" Roubíček s úsměvem odpoví: "Vědí co mi to dalo práce je přesvědčit, že je lepší souložit při mínus pěti stupních Celsia než při mínus čtyřiceti?"
474 21.05.2015 19:38:10 Kohn navštíví Roubíčka a zastihne ho, jak seškrabává omítku ze zdi do papírového pytlíku. "Copak to vyváděj", diví se Kohn, "snad nemalujou?" "Kdepak! Stěhuju se."
473 14.05.2015 17:51:45 Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: „Poslyš, Ivane, kdoví jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?” „To je nápad,” říká si Ivan a rubl mu hned vrací. Cestou domů přemýšlí: „To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku.”
472 14.05.2015 17:45:39 K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne. „Její otec je vážený a vzdělaný člověk.” „Tak se ožeň.” „Ale dcera je škaredá jak ropucha.” „Tak se nežeň.” „Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna.” „Tak se ožeň.” „Ale ona kulhá.” „Tak se nežeň.” „Ale její otec si mě chce vzít za společníka.” „Tak se ožeň.” „Ale ona se ráda hádá.” „Tak se nežeň.” „Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?” „Soudím,” povídá rabín po chvilce, „že by ses měl dát pokřtít.” „A proč, rebe?” „Protože pak půjdeš na nervy farářovi.”
471 13.05.2015 23:00:11 Ztroskotá Kohn a Roubíček na pustém ostrově. Za drahnou dobu jede kolem loď. Kapitán zmerčí naše dva ztroskotance dalekohledem, vezme záchranný člun, pár námořníků a jede je zachránit. Sotva člun dorazí ke břehu, jsou Kohn a Roubíček štěstím celí bez sebe a utíkají přivítat své zachránce. Poté, co utichne veselí, si kapitán všimne, že se Kohn s Roubíčkem se na pustém ostrově činili a otáže se: "Morcechadry, co to tu máte za stavení?" A ukazuje ke třem bambusovým budovám. "To jsou synagogy", odpoví Kohn. "A proč mají dva židi na jednom pustým ostrově tři synagogy?", nedá to kapitánovi. A Roubíček odpoví: "Inu, to maj tak, já nechodím do tý Kohnovi." A Kohn hned na to: "A já na nechodím zasejc do tý Roubíčkovi." Kapitán se hákem poškrábe po hlavě: "No jo, secsakra, ale proč máte všeho všudy ty synagogy tři?" A oba unisono odpoví: "Do tý třetí, tam nechodíme oba!!"