483 07.07.2015 11:58:22

Do Vatikánu přijede Abraham Moteles, a rovnou že musí dostat audienci u papeže. Papež má velmi nabitý program a velice málo času, ale zrovna se dobře probudil a je ve výborném rozmaru, a navíc ausgerechnet žid chce k papeži, to se taky jen tak nevidí. Tak ho výjimečně přijme.
- Tak milý synu, co máte na srdci? Vzhledem k okolnostem doufám, že to je důležité, - usmívá se vlídně papež.
- Oj, důležité! Jaká to je důležitá věc! Vašnosti, vědi, já jsem restauratér. Můj tatje, nebich na věčnosti, dej mu Adon klidný odpočinutí, on byl taky restauratér. Nu, a jeho otec, jako můj děda, ten byl taky restauratér. A jeho otec -
- Synu, mohl byste to prosím trošku zkrátit? Nemám právě moc času, spousta povinností...
- No vydržej, to je to důležitý! Otec jeho otce byl taky restauratér, a jeho otec byl taky restauratér. A jeho otec -
- Abych neklel, pane Abrahame... opravdu nemám tolik času! Nedalo by se to přece jen ještě víc zkrátit?
- Vydržej, to je právě ta echt důležitá věc. On totiž jeho otec byl taky restauratér a otec jeho otce taky. A dávaj pozor, jeho otec -
- Pane Motelesi!
- Ech... No, vědí, vašnosti, jak bych to... V zásadě jde o to, že ta poslední večeře pořád není placená.