445 30.04.2014 10:48:43

Čekárna u nebeské brány praská ve švech, není tam jediné volné místečko k sezení. Sv. Petr v umolousané říze otráveně zkoumá jednoho nově příchozího po druhém, andělé na bráně mají únavou splihlá pera.

Tu se z dálky ozve hlas stříbrné polnice, ke sv. Petrovi přiběhne andělský posel a cosi mu pošeptá. Sv. Petr zvolá: "Honem, vše vyglancovat, dejte se do gala!" Andělé si honem začnou čechrat peříčka, sv. Petr se běží převlíknout do čisté řízy a ještě za běhu si kartáčuje vous. Vyvolení v čekárně po sobě koukají a ptají se jeden druhého, "Kdo to asi tak může být, že kolem toho tolik nadělají?"

Vtom se znovu ozve stříbrná polnice, tantokrát mocněji. Ke sv. Petrovi přeběhne nový andělský posel a cosi mu pošeptá. Sv. Petr zvolá: "Honem, honem, pospěšte si, už za pět minut je tady!"

Jednomu z přihlížejících to nedá a zeptá se sv. Petra: "Kdopak to přichází?" "Jeden jezuita," odpoví sv. Petr. Lidi v čekárně jsou z této odpovědi zmateni. "Jak to, že kvůli jezuitům děláte takové přípravy?" Sv. Petr odpoví: "Ani nevíte, jak dlouho jsme už žádného jezuitu neměli."