230 21.12.2011 22:16:35

Apoštolové pařili. Fest. A jak tak jde řeč mezi třinácti chlapy, mluví se samozřejmě o ženských. Z řeči nějak vyplyne, že Ježíš je ještě panic. Ostuda. Hrozná. Kamarádi jsou soucitní, odvedou ho do bordelu, složí se na krásnou holku a šoupnou Ježíše k ní do pokoje. Za chvilku ženský řev. Hrozný. Apoštolové se pošklebují, že by to do toho ňoumy nikdy neřekli, jenže holka vyletí z pokoje, pořád s řevem, letí až na kraj skály, skočí dolů. V tu ránu jsou všichni střízliví, vytáhnou Ježíše z pokoje, zdrhnou, než přijde policie a za větrem se konečně ptají, co se proboha stalo. "Nu," vece Ježíš, "přistoupil jsem k ní, ona ulehla, odhalila se a ukázala mezi stehny ošklivou, mokvající ránu. Slitoval jsem se, vztáhl ruku a tu ránu jí zacelil..."